Osoby samostatně výdělečně činné jsou svými vlastními pány a také strůjci svého vlastního osudu. Nebo se to tak aspoň traduje. Jenže jakkoliv by to měla být pravda, nejednou se skutečnost od tohoto sdělení přece jenom odlišuje. Bohužel.

U OSVČ by se dalo považovat za logické, že čím jsou takoví lidé pracovitější, přičinlivější a výkonnější, tím lépe se jim vede, a naopak. Jenže zatímco je pravdou, že lenoch či lajdák v této sféře ekonomiky neobstojí, není pravdou, že ti nejpilnější vedou slastný život.

I těm nejlepším z podnikajících lidí dokáže život nejednou přichystat nejrůznější nástrahy, s nimiž je nezbytné se vypořádat. I tito lidé jsou pod vlivem svého okolí, i tito závisí na lidech kolem sebe a panujících poměrech. A proto se mohou ocitnout v nesnázích i tehdy, když činí maximum pro to, aby se jim vyhnuli.

I takový podnikatel tak může lehce spadnout do ekonomických problémů, jež mu mohou přerůst přes hlavu. A pak je nejednou zapotřebí půjčit si peníze, aby někdo takový vydržel, dokud se vše zase nezlepší.

Ovšem přijít v takové chvíli do banky a žádat tam o půjčku je docela naivní. Bankovní úředníci si nechají doložit kdeco, pak dlouho prověřují, a nakonec často dospějí k rozhodnutí, že dotyčnému žadateli nepůjčí, protože tento není bonitní. Tedy má příliš nízké příjmy, jeho daňové přiznání není k chlubení se a registry dlužníků třeba rovněž ne… A cokoliv z toho může být důvodem k zamítnutí žádosti o bankovní půjčku.

Ale hypotéka OSVČ FAHD je naštěstí jiná. U té uspěje často i žadatel s nemalými problémy, i ten, nad nímž banky zlomily pomyslnou hůl. Zde se totiž za půjčené peníze ručí zástavou nemovitosti, a tato zástava je natolik důležitou a cennou garancí, že tu půjčí i tomu, kdo má nějaké ty nedostatky. Nad lecčím se tu dá přimhouřit oko, leccos se akceptuje, leccos se dá flexibilně nastavit.

A OSVČ se tu pak pomoci dočká. A nemusí pověsit živnost na hřebík nebo sebe někde na větvi.